Země mrtvých nadějí

Léto roku 1549. Dva roky po smrti Jindřicha VIII. se Anglie propadá do zmatku. Dědici trůnu, Eduardovi VI., je pouhých jedenáct let. Jeho strýc Edward Seymour, vévoda ze Somersetu, za něj vládne v postavení lorda protektora. Obyvatelstvo těžce nese snahu radikálních protestantů vymýtit starou víru a lord protektor vede zdlouhavou a neúspěšnou válku ve Skotsku, která hrozí obnovením konfliktu s Francií. Nejhorší se všeho však je hospodářský úpadek – inflace roste závratným tempem a mezi rolníky se začíná zvedat odpor. Matthew Shardlake si po smrti starého krále našel práci jako právník ve službách Jindřichovy mladší dcery, princezny Alžběty. Shardlake je i se svým pomocníkem, Nicholasem Overtonem, vyslán k letnímu porotnímu soudu v Norwichi. V tomto městě vyšetřuje úděsnou vraždu Edith Boleynové, manželky Johna Boleyna, vzdáleného příbuzného Alžbětiny matky, proslulé Anny Boleynové. Tuší politické pozadí vraždy, ale důkazů je pramálo. V Norwichi se setkává i se svým bývalým pomocníkem Barakem. Všichni tři se společně snaží proniknout pod povrch tajemných – a jak brzy zjistí – i nebezpečných okolností Edithiny smrti, když je spáchána další vražda. Právě v té době však ve východní Anglii, stejně jako na mnoha jiných místech království, propuká rolnické povstání. Zeman Robert Kett se staví do čela tisíců mužů, jež spojuje touha svrhnout útlak. Zakládají na kopci nad Norwichem velký povstalecký tábor a netrvá dlouho, než si povstalci toto město, v té době druhé největší v celé Anglii, vojensky podrobí. Barak se staví na stranu rebelů a Nicholas proti nim – proto je uvězněn v cele norwichského hradu. Shardlake se musí rozhodnout, na čí stranu se vlastně chce přidat, zatímco královská rada v Londýně vypravuje na sever vojsko, jež má za úkol povstání potlačit. Mezitím Shardlake zjišťuje, že souvislosti vraždy, kterou vyšetřuje, sahají mezi povstalce, ale i do řad norfolské šlechty…