Sulawesi - ostrov zapomenutých lidojedů

Noc v horách středního Sulawesi. Skřehotání tisíců žab ze zatopených rýžových políček. Štěkání a vytí smeček polodivokých psů, zvuky psí rvačky. Bzučení mraků komárů, které ani celkem chladný průběh noci neodradil od hledání teplokrevných živočichů a následné sání jejich krve. Tichý a důstojný let kaloňů - obřích „netopýrů“, kteří se stmíváním opouštějí své úkryty a vydávají se hledat plody pralesních stromů. Nad ránem se již nasyceni sladkým ovocem vracejí stejně důstojně známou trasou zpět do bezpečí úkrytu. Mňoukání nártounů - malých nočních primátů. Houkání rybožravé sovy ketupy. Spousta dalších neidentifikovatelných tajuplných zvuků nesoucích se do vesnice Paku z nočního pralesa v okolí. A také těžká omamná vůně pralesních květů...