Žena Anarchie

Hlavním tématem básnické sbírky Žena Anarchie, se stala stručně řečeno, jak už to v životě bývá, láska k ženě, která je již odnepaměti zdrojem inspirace nejen básníků a umělců. Básně ve sbírce vznikaly přibližně po dobu dvou let od roku 2024 – 2026 a jsou vyjádřením milostného vztahu muže - básníka k ženě. Autor, zdá se, potkává poprvé svou Múzu na sportovních závodech a z jeho vztahu k ní lze jen vytušit, jak říkají matematici, mnoho proměnných. Cílem básní však zůstává přiblížit problematický vztah starého muže k mladé a krásné ženě a úspěšné sportovkyni, která pravděpodobně zůstává jen básníkovou představou, takže nelze úplně zjistit, k jakému naplnění lásky mohlo v případě těch dvou skutečnosti dojít. Každopádně výsledkem jsou básně navozující milostné nálady současníků a do jisté míry i těch, kteří žili v časech Homérových a Ovidiových epických básní, zdá se. I díky Erató-múze, která je zmiňována v doslovu, nechť láska je vždy tou, která dokáže vítězit nad vším a dávat životu smysl, jak vyplývá i z básní v této sbírce. Cherchez la femme a nejen v případě Ženy Anarchie.