Druhá osoba singuláru

Ústřední postavou románu, přeloženého již do třinácti jazyků, je ambiciózní muž, jeden z nejlepších arabských právníků v Jeruzalémě. Vlastní prosperující advokátní kancelář, má dům, manželku a dvě děti. Jednoho dne zakoupí v antikvariátu Tolstého Kreutzerovu sonátu a v ní nalezne lístek určený neznámému muži, evidentně psaný rukou jeho manželky. Stravován podezíravostí a palčivou žárlivostí se pustí do pátrání po předchozím majiteli knihy. Ve druhé dějové linii vystupuje Amir Lahab, chudý vesnický Arab, který přijel do Jeruzaléma studovat sociální práci. Postupně vychází najevo, že se oba protagonisté snaží opustit nejen společenskou třídu, z níž pocházejí, ale též nechat za sebou větší část svého arabského dědictví. Kašua s nesmírnou citlivostí a bystrým smyslem pro absurdno rozvíjí příběh o lásce, zradě a cti a nastoluje otázku, zda člověk skutečně může shodit starou kůži a znovustvořit sebe sama. Druhá osoba singuláru je psychologickou mozaikou a pronikavou sondou do smýšlení jednotlivců, kteří utvářejí rozdělenou izraelskou společnost. Ve spletité sonátě hlasů a identit jsou naznačeny iracionální výbuchy hněvu a žárlivosti, jimiž se vyznačuje vynucené manželství mezi Araby a Izraelci, i naděje do budoucna, že oba národy tak jako hlavní postava v Tolstého románu jednoho dne uznají své slabosti a budou usilovat o odpuštění.