Pořád jsem to já

Ztrácí své včerejšky, její krátkodobá paměť visí na pár roztřepených nitkách, a tak žije v přítomném okamžiku, žije pro každý den. Ale pořád je to Alice. Nechtěla se stát někým, komu se lidé vyhýbají a koho se bojí. Chtěla žít tak dlouho, aby si mohla pochovat Annino dítě a vědět, že je to její vnouče. Chtěla vidět Lydii hrát v něčem, na co by byla pyšná. Chtěla vidět Toma, jak se zamiluje. Chtěla přečíst každou knihu, kterou mohla. Alice Howlandová je hrdá na život, který si tak tvrdě vybudovala. V padesáti letech je profesorkou kognitivní psychologie na Harvardu a světově uznávanou odbornicí na lingvistiku, má úspěšného manžela a tři dospělé děti. Když se u ní stále častěji projevuje dezorientace a zapomnětlivost, tragická diagnóza navždy změní její život – i její vztah k rodině a k okolnímu světu. Alice se ocitá v prudké sestupné spirále Alzheimerovy choroby. Je jí teprve 50 let. Zatímco si kdysi zakládala svou hodnotu a identitu na svém proslulém a respektovaném akademickém životě, nyní musí přehodnotit svůj vztah s manželem, svá očekávání od dětí i své představy o sobě samé a svém místě ve světě. Stále Alice je stejně strhující jako Čistá duše a stejně působivá jako Obyčejní lidé. Získáte pochopení pro ty, kteří trpí časnou formou Alzheimerovy choroby, a ještě dlouho poté, co knihu odložíte, budete dojatí a inspirovaní.