Evangelický kalendář 2027

Autoři textů popisují církev v proměnách svého času, zamýšlejí se nad tím, co tvoří obecný rámec její dnešní existence, vyjadřují se například k tomu, zda je církev ve své polarizaci názorů rozdělená a zda v ní má místo teologie, co o evangelické církvi (ČCE) ví dnešní „svět“, nakolik je tato konkrétní ČCE důležitá a zda by ji dokázali pohřbít, jak to učinil Komenský ve svém Kšaftu (který je součástí tohoto EK). Autoři svými hlasy představují široké názorové spektrum a typy zbožnosti. Za svou službou se ohlížejí žijící synodní senioři, řada učitelů fakulty a farářů, včetně emeritních, a také několik laiků. Pavel Filipi: Budoucnost církve?, Jiří Hoblík: Kde vzít vůli ke skutečné reformě?, Josef Hromádka: Naše miniaturní ČCE je stále v proudu proměn, Štěpán Janča: Jak si vede Českobratrská církev evangelická v 21. století? (reportáž), Lenka Karfíková: Rodinným stříbrem fakulty je stále biblistika, Ondřej Kolář: Pohled ne-rozeného evangelíka, Simona Kopecká: ČCE se stala mým domovem…, Jan Mamula: Neposlušné vzpomínky, Tomáš Molnár: Možná nejde o to, církev zachránit, Peter Morée: Menšinovost ČCE jako potenciál pro svobodu a sounáležitost, Tomáš Pavelka: Ještě dnes zasadím jabloň, Jakub Pavlús: Propastný rozdíl, Pavel Pokorný: Problémem církve nejsou peníze, nýbrž víra, naděje a láska, Miloš Rejchrt: Bůh dnes nikomu nechybí, Joel Ruml: Extrémní názorové postoje a odlišnosti tuto církev provázejí dlouhodobě, Ivan Ryšavý: Nabízíme symboly, Jiří Schneider: Na většinu Božích činů církev teprve čeká, Petr Sláma: Sedm tváří ČCE, Vlastislav Stejskal: Směsice vůní, David Šorm: Dnešní člověk chce teologii spíše prožít, Zdeněk Šorm: Za mě dobrý, Jan Štefan: Jako ptáku v kleci, Magdaléna Trgalová: Hledání středu v rozkyvu extrémů, Jaroslav Vítek: O církvi a proměnách, Daniel Ženatý: Holt za nás všechny Kristus zemřel. Příloha Jan Amos Komenský: Kšaft umírající matky Jednoty bratrské..