Kronika rodu Nedbálkových

z Březové 44 z Veselé 54 z Veselé 28 z Klečůvky 12 z Želechovic 41 nebo 42 a spřízněných rodin s rodokmenem Při setkávání s obyvateli slušovického regionu jsme od rodičů slýchávali, to je naše rodina. Některé historky z rodinných tradic byly natolik zajímavé, že jsme začali pátrat po našich předcích. V obrazových přílohách z programu MyHeritage - genealogický rodokmen - rodinné stránky"MYHERITAGE", tvořící různé stromy rodokmenu od nejbližších přímých předků, až po vzdálenější. Rodokmen a historie předků se hlavně týká nejbližšího okolí, a to obce Březová a správní obce Slušovice, někdy vrchnostenské obce Lukov. Naši předci po mužské linii pak žili, ve Veselé, Klečůvce a Želechovicích. Podařilo zaznamenat i nějaký příběh blízkých rodinných událostí, a to věrohodně opsáním z kroniky, nebo jenom z vyprávění. Rodokmen se snaží stopovat a zaznamenávat linii mužskou, ale vzhledem k tomu, že máme společné ženské linie a to babičky, prababičky, praprababičky a tak dále je tato informace poskytnuta ve spřízněných rodech. Kronika rodu Nedbálkových vyšla i knižně v malém vydání, a na ni navázala kniha Toulky rodem Nedbálkovým, která šla dále do minulosti, ale vypustila některé příběhy obce Březová a částečně i Veselá. Třetí kniha Ve jménu Nedbálek, stopovala jenom mužskou větev. Druhá a třetí verze knihy vyšly i v elektronické verzi. Dle přání čtenářů, vzhledem k tomu, že první verze nevyšla v elektronické verzi, tak s odstupem času tento nedostatek Upozorňujeme, že text je někdy psaný nářečím a není úplně spisovný. Vzhledem k tomu, že jsme tři autoři, a to to rodu ženského a mužského a text jsme psali společně, dá se z textu někde usoudit, kdo to psal. V textu se také vyskytuje autorské dilema generační. Takže když se bavíme o mamce, tak pro Janu (1949) a Karla (1956) je to mamka, pro Karla (1986) je to už babička.