Detailní popis produktu
OBJEVTE SÍLU A TAJEMSTVÍ BÝČÍCH ŽLÁZ (MRAZEM SUŠENÁ HOVĚZÍ VARLATA PASTVENÉHO DOBYTKA)
BÝČÍ ŽLÁZY NAPŘÍČ HISTORIÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ VE SPORTU I NA DÁVNÉ OLYMPIÁDĚ
Zatímco v prehistorii se konzumovali všechny orgány a části zvířat stylem "nose to tail" neboli od nosu po ocas výhradně kvůli přežití a získání maxima živin, přičemž žádná část úlovku nesměla přijít nazmar, tak později v civilizovaném světě se vyvíjela tzv. organoterapie, praktikovaná od starověku. Římský Gaius Plinius Secundus doporučoval konzumaci zvířecích varlat k léčbě příznaků nedostatku testosteronu. O něco rafinovanější bylo předepisování testikulárních extraktů pro stejný účel v arabské medicíně např. Mensuem starším (777–837) v Bagdádu. Také v Číně byla předepisována syrová a vysušená varlata, zdokumentovaná přinejmenším ve dvanáctém století Hsue Shu-Wei. Přibližně ve stejné době Albertus Magnus (1193–1280) v Kolíně nad Rýnem, známější jako filozof, doporučoval prášková vepřová varlata, avšak svůj recept zdokonalil tím, že prášek nabízel jako lektvar ve víně. (zdroj: Medvei VC. Carnforth UK a Pearl River NY Parthenon Publishing Group; 1993. Historie klinické endokrinologie.)
Od rané dokumentace byly tyto lektvary nadále předepisovány a konzumovány až do dvacátého století. Ve 20. letech 20. století se např. produkt Testifortan® stal finančně úspěšným lékem na léčbu impotence. Jeho hlavní složkou byly extrakty z varlat a yohimbin; po válce byl přidán 17α-methyl testosteron bez změny názvu. Dalším známým preparátem z 20. let 20. století, který se prodává dodnes, je Okasa® , který kromě jiných složek obsahuje také výtažek z varlat testis sicca a tím i malé množství testosteronu. Protože však varlata syntetizují testosteron, ale neukládají jeho produkty na rozdíl od jiných endokrinních orgánů, jako je štítná žláza a slinivka, je denní produkce dospělého muže (asi 6–8 mg testosteronu) obsažena v přibližně 1 kg čerstvých (býčích) varlat a i kdyby bylo toto množství testosteronu z varlat spotřebováno, testosteron užívaný perorálně by byl téměř kompletně inaktivován efektem prvního průchodu játry. Veškerou testikulární orgánovou terapii podávanou perorálně (pro zvýšení testosteronu) lze tedy považovat hlavně a pouze za placebo medikaci, (která však nemusí být bez efektů - viz. Bundesärztekammer, redaktor. Kolín nad Rýnem: Deutscher Aerzteverlag; 2011. Placebo v medicíně.). Testikulární organoterapii nakonec ukončil příchod inhibitorů fosfodiesterázy a syntetický testosteron.
Zapomeňte ale na anabolické steroidy v tabletách, které se snadno polykají, nebo EPO v čistých injekčních stříkačkách. Starověcí olympijští dopeři opravdu dostávali před hrami hormonální vzpruhu ze žvýkání syrových zvířecích varlat. Bylo to i tenkrát "jen placebo" nebo je v konzumaci varlat opravdu nějaké tajemství pro podporu výkonu a vzpruhu? Pokud dnes již víme, že k reálnému boostu obsaženým testosteronem by bylo potřeba sníst 1kg syrových varlat (tedy asi 1 a půl celého tohoto balení mrazem sušených) a navíc by byl skoro všechen obsah tst pravděpodobně stejně inaktivován játry (pokud by se prášek cumlal, sublinguálně by byla určitá vstřebatelnost vyšší a reálná), jak je tedy možné že dávní lovci, válečníci či reální olympijští atleti a profi sportovci skutečně získávali sílu a podporu výkonu z jezení daleko menšího množství čerstvých varlat? Placebo? Nebo snad skrývají tyto žlázy nějaké "tajemství"? Co třeba látky neaktivující pozitivní dopingový test, ale spíše aktivující vnitřní mechanismy virility v těle nutriční cestou.
Perspektiva „podobné-podporuje-podobné“ je daleko hlubší než výzkum jedné látky či hormonu. Předci věděli a předávali si vědění, že orgán nebo žláza má specifické výhody pro stejný orgán nebo žlázu i v jiném těle. Toho je dosaženo řadou různých způsobů od mikroživin přes peptidy až po bioaktivátory a nukleové kyseliny, daleko za omezeným pohledem na pouze jeden master hormon jako je čistý testosteron. Není to jen teorie, ale také na základě dat můžeme dohledat specifické látky a živiny v jednotlivých orgánech, které nejen dle nutriční vědy prokazatelně podporují daný orgán, navíc je třeba vzít v potaz, že kompletní nutriční profily mnoha žláz a orgánů jsou takřka nedohledatelné, stejně jako jejich kompletní složení anebo stále neidentifikované látky v obsahu.
Například srdce je nejbohatším zdrojem přírodního koenzymu Q10 nebo CoQ10. CoQ10 podporuje srdce, krevní tlak a je silným zdrojem pro mitochondrie věděli jste to? Ledviny obsahují velké množství selenu a vit. b12 a konzumace ledvin podporuje správnou činnost ledvin, pomáhá při detoxikaci a podporuje stav imunitního systému. Slezina je přírodním nejkoncentrovanějším zdrojem hemového železa - podporuje silnou odolnost a alergenní stabilitu, pomáhá s metabolickým stavem krvinek a podporuje vitalitu sleziny. Známé pro svou schopnost budovat krev jsou játra nejvýživnějším orgánem, jsou zdrojem vitaminu A, hemového železa, b-komplexu a cholinu, velmi důležitých pro játra - a
