Michal Hrůza

Michal Hrůza sice nepíše muzikály, ale označení hitmaker mu přísluší stejnou měrou. Kdo by neznal písně jako Zejtra mám, Bílá velryba, Namaluj svítání, Napořád nebo Ty jsi jako já? Napsal titulní píseň k seriálu Vyprávěj, k snímku Martin a Venuše, k filmu Jana Hřebejka Zakázané uvolnění, spolupodílel se na scénické hudbě k filmu Lidice, pro který napsal i dvě písně. Dostal cenu Akademie populární hudby Anděl 2014 jako Zpěvák roku. Přitom jeho cesta k hudbě byla komplikovaná a nelehká. Nikdy nechodil do lidušky, neučil se hrát, ale hudba ho lákala už na základní škole. Ve třinácti složil svou první písničku. Rodiče se bohužel rozvedli a matka, která živila ještě dvě sestry, ho místo na konzervatoř poslala do internátního vojenského gymnázia. Čtyři roky tam strávené ještě za bývalého režimu pro něj znamenaly jeden velký hrůzný sen, poznal šikanu, nesvobodu. Zachránila ho hudba, založil tam svou první kapelu. Když už se zdálo, že má díky účinkování ve čtyřech kapelách dobře nastartováno, v polovině devadesátých let se ocitl bez angažmá a musel se živit všelijak, třeba jako prodejce pracích prášků nebo krmiva pro kočky a psy. Pak se ale objevila nabídka ke spolupráci a vznikla tak kapela Ready Kirken, v níž během deseti let napsal písničky pro několik desek. Po rozchodu velice rychle sestavil novou kapelu, s níž pod názvem Kapela Hrůzy vydal již čtyři úspěšná alba. Třetí zákrut cesty Michala Hrůzy k hudbě, nejtěžší, představoval útok dvou opilců v červenci 2014 ve Stodolní ulici v Ostravě, jehož výsledkem bylo těžké poranění mozku a hrůzná otázka, zda se z kómatu probudí. Silně to připomínalo vážnou nehodu frontmana skupiny Elán Jožo Ráže z června 1999, který rovněž utrpěl těžký úraz mozku... Michal Hrůza se naštěstí vrátil - k radosti nás všech.