Aktualizace III/4 - Zákoník práce (Zákon o důchodovém pojištění, Zákona o ochraně veřejného zdraví)

Předložený návrh zákona provádí především transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (dále jen „směrnice WLB“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Titul obsahuje úplné znění zákonů po novele: • Zákoník práce • Zákon o důchodovém pojištění Upozornění na změnu • Zákona o ochraně veřejného zdraví Kromě transpozice výše uvedených směrnic blíže upravuje v zákoníku práce výkon práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnancem, než je pracoviště zaměstnavatele (dále jen „práce na dálku“), kdy jsou v této souvislosti rovněž navrženy změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Nad rámec transpozice se též novelizuje v zákoníku práce problematika doručování s ohledem na digitalizaci a potřeby praxe a v zákoně o vojácích z povolání se upravuje problematika odškodňování služebních úrazů a nemocí z povolání. Navrhuje se právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v navrhované změně zákoníku práce zachovat, ale upravit ji tak, aby byly vytvořeny pro zaměstnance, kteří závislou práci na základě těchto dohod konají, přiměřené právní jistoty. Právní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze považovat za tzv. prekérní pracovní vztah neboli za nepředvídatelný právní vztah, který se má podle směrnice TPWC částečně přiblížit právní úpravě pracovního poměru a stanovit pro zaměstnance přiměřenou právní jistotu. Změna zákona o důchodovém pojištění reaguje na některé aspekty důchodového systému v oblasti možností předčasného odchodu do starobního důchodu, které byly akcentovány velmi nestandardním vysoko inflačním ekonomickým vývojem zejména v roce 2022. Změny starobních důchodů, na které vznikne nárok před dosažením důchodového věku (dále také „předčasné důchody“ nebo „předčasné starobní důchody“) jsou doplněny o dílčí úsporná opatření v oblasti valorizace důchodů, které mají za cíl ve střednědobém horizontu snížit výdaje na dávky důchodového pojištění. Změny v oblasti předčasných důchodů jsou navrženy tak, aby byly přiměřeně restriktivní a aby zároveň došlo k omezení možností využívání předčasných důchodů prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do důchodu. Současně dojde k výraznému snížení pravděpodobnosti opakování situace, kdy je finančně výhodnější volit předčasný odchod z trhu práce, než na něm setrvat a čerpat důchod až při dosažení důchodového věku. Úpravy valorizačního mechanismu jsou koncipovány jako citlivé zásahy, které zásadně neovlivní okamžitou příjmovou a sociální situaci příjemců důchodů, ale mají v delším časovém horizontu potenciál dosáhnout významnější úspory výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.