Šitíčko

Tahle knížka je vlastně záznam důvěrných rozhovorů íránských žen, příbuzných i známých autorky, které upřímně i vtipně probírají intimní, rodinné i širší záležitosti. Název odkazuje žertovným tónem na jistou praktiku: ženy v Íránu si někdy před svatbou, aby jejich ženich neměl pocit, že byl ukrácen na svých patriarchálních právech a ošizen na zboží, nechávají chirurgicky sešít porušenou panenskou blánu. Devět dam, včetně Marjaniny babičky a matky, bez přítomnosti mužů probírá vše možné od volby (či nemožnosti volby) ženicha přes kvality mužů na Západě až po plastickou chirurgii. Velmi komorní, ale působivé dílko, ve kterém autorka znovu prokázala, že je mistryní psychologické drobnokresby a vykreslování povah – a navíc že k tomu, aby vytvořila zásadní grafický román, nepotřebuje dějinné a převratné události jako ve svém nejslavnějším díle, Persepoli.