Náboženství v české společnosti na prahu 3. tísiciletí

niha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky. První kapitola krátce shrnuje současné sociologické přístupy k tématu náboženství a probírá problémy sekularizace a desekularizace. Druhá kapitola se zabývá otázkou, zda a jak lze náboženství měřit, jaká jsou omezení a výhody kvantitativního přístupu, a krátce představuje použitá šetření. Další kapitoly se pak věnují konkrétním analýzám náboženské scény. Empirická část začíná rozborem posunů v náboženském vyznání, návštěvnosti bohoslužeb, postojům k církvím a sympatiím k náboženským systémům. Poté přechází k otázce obsahů náboženské víry a jejich popularity v české společnosti. Dále jsou rozebírány rozdíly v religiózním chování i postojích a obsazích víry podle základních sociodemografických charakteristik – věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomického postavení.